POHLEDEM JAKUBA ČECHA

Prostějov - Na schodech školy se domluvili, že založí kapelu. Psal se rok 2001 a vznikl Klezmer Quartet. Na nové jméno - Létající rabín - došlo o něco později. Dlouhá a trnitá cesta ke kvalitnímu klezmeru je od té doby ověnčena úspěchy. Letos to byla Cena Olomouckého kraje. Přinášíme rozhovor s manažerem skupiny Vojtěchem Pospíšilem (na snímku uprostřed).

Jak vzpomínáte na Vaše začátky?
„Vybavuji si, jak jsme se na schodech Reálného gymnázia domluvili s Vojtou Peštukou, že si založíme kapelu. To bylo někdy v říjnu 2001. Vzpomínám si, že jsme zkoušeli každý pátek od 7 do 8 před vyučováním v učebně hudební výchovy na Reálném gymnáziu. Tyto zkoušky trvaly asi měsíc. A poslední týden před naším prvním vystoupením (adventní koncert 2001) jsme zkoušeli ráno každý den. Měli jsme z toho vystoupení hrozný strach, ale tenkrát to byl fenomenální úspěch. Klezmer na posluchače působil jako zjevení. A to i přes to, že jsme klezmeru ještě vůbec nerozuměli a sami jsme nevěděli, jak ho pořádně hrát. Lidé se nás taky často ptají: proč zrovna klezmer? Byla to víceméně dobrá souhra okolností - slyšeli jsme pár nahrávek, líbily se nám, a tak jsme to chtěli taky zkusit. Klarinet, harmonika, baskytara a kytara se k sobě dobře hodily, bylo to šťastné setkání..."

Čeho se týkal zlomový rok 2005?
„Hráli jsme tenkrát s elektrickou kytarou a baskytarou a měli jsme mezi sebou spory, zda hrát více moderně, či více starodávně - bez elektrických nástrojů. Nakonec to vyústilo v rozkol a odchod našeho kytaristy Michala Skalického. O zlom šlo tedy ve dvou věcech. Za prvé - prošli jsme si krizí a na vlastní kůži zažili, že i v kapele je potřeba umět řešit nepříjemné záležitosti, odchody a výměny muzikantů. Ne každá kapela to ustojí, ale když to někdo úspěšně zvládne, odnese si poučení a zkušenosti do dalších let a další krize, hádky či výměny muzikantů (které musí zákonitě přicházet stále) pak umí řešit. No a pak lze považovat za zlom také to, že se radikálně změnil zvuk kapely. Hrajeme od té doby jen na akustické nástroje. Tenkrát jsme nastoupili éru, která trvá dodnes. Jde o to, že se snažíme učit se zapomenutý styl starých židovských lidových muzikantů. Ten aspekt „studia" je nejdůležitější. Zahudlat líbivou melodii umí kde kdo, ale na kvalitní klezmer musí být fachmani a je to dlouhá a trnitá cesta."

Členové kapely jsou v současné době každý v jiném městě. Jak se zkouší na dálku?
„Snažíme se setkávat o víkendech v Prostějově a co nejčastěji zkoušet. Nejslavnější klezmerové kapely na světě spojuje jeden stejný fenomén: půlka ansámblu je třeba z USA a druhá půlka z Německa nebo Maďarska atd. A hrají už třeba dvacet nebo třicet let a funguje jim to báječně. V porovnání s nimi je naše rozprostření Praha - Brno - Prostějov - Olomouc - Zlín lehce překonatelnou banalitou."

Kde v současné době vystupujete?
„Nejčastěji v menších komornějších sálech a také synagogách po celé České republice. V dubnu nás čeká nově opravená synagoga v Dobrušce a v červnu v Dolních Kounicích. Občas vystoupíme i na nějakém menším festiválku. Koncertům na velkých pódiích a velkých festivalech se snažíme vyhýbat. Hodně také hrajeme na soukromých akcích, zejména svatbách. To nás baví, protože klezmer je svatební hudba!"

Bude mít Cena Olomouckého kraje, kterou kapela nedávno obdržela, nějaký vliv do budoucna?
„Velký vliv má například to, zda členové kapely doma cvičí, vzdělávají se prakticky i teoreticky v zákonitostech herního klezmerského stylu, a také to, jak moc kapela zkouší. Ocenění je tedy spíše povzbuzením do další práce a signál, že vydaná energie není zbytečná."

Kolik má kapela v současné době členů?

„Pět: C-klarinet / flétna a malý cimbál / akordeon a zpěv / housle a zpěv / kontrabas."

Jaké máte plány do budoucna?

„Chceme expandovat do Židovského Města pražského, kde je velké množství turistů a z jejich strany obrovská žízeň po klezmeru a židovské hudbě, kterou zatím nikdo nebyl schopen uhasit. V neděli 13. května tam v překrásné Španělské synagoze uspořádáme první zkušební koncert. Z marketingových důvodů vystoupíme pod atraktivním názvem „Franz Kafka Prague Klezmer Ensemble". Doufám, že tento název přiláká na koncert hodně cizinců a že budou z koncertu nadšeni. Z dalších plánů bych zmínil účast na letních kurzech židovské hudby v německém Weimaru. Na to se velmi těšíme, protože tam jako lektoři působí lidé, které neváhám zařadit mezi současnou špičku klezmerské hudby. Jsou to vlastně naše dlouholeté vzory, jejichž nahrávky i teoretické práce posloucháme a čteme a teď budeme mít příležitost seznámit se s nimi osobně. Do Weimaru jsme se chystali už dříve, ale nikdy nám to nevyšlo. Letos v létě to snad konečně vyjde!"
 

Děkuji za rozhovor.

• Text: Jakub Čech
  
• Foto: archiv kapely