Jdi na obsah Jdi na menu

ROZHOVOR: Něco víc o seniorkách z Loun

17. 6. 2011

Prostějov – Už od úterý 14.června v Prostějově probíhá přehlídka divadel poezie a sólových recitátorů Wolkrův Prostějov. Pátek nabídne poněkud netradiční představení seniorek z Loun. My jsme se zeptali režisérky Renaty Vordové, jak vznikl soubor Třetí věk.

 

renata-vordova.jpgRenata Vordová patří k osobnostem pravidelně navštěvujícím Wolkrův Prostějov. Před pár lety do Prostějova přijela s představením „Včera se mi zdálo aneb život ženy ve 20 minutách“,ve kterém vystupovaly seniorky z Loun. Inscenace sklidila obdiv, cenu diváka, cenu poroty, postup na Jiráskův Hronov. Po těchto oceněních vzniklo nové představení „A modrý z nebe byste náhodou nechtěli?“ zabývající se    50. lety minulého století. A už se připravuje další kus.

Vordová je také na Wolkrově Prostějově lektorkou seminářů.

Vše ostatní nám řekla ona sama…

Jak přiblížíte činnost souboru Třetí věk?

 

Dámy, které hrají v souboru Třetí věk, studují na Univerzitě třetího věku a vybraly si obor divadlo. Nejdříve si myslely, že o divadle budeme jenom mluvit, ale nakonec jsme se pustily do zkoušení. Před dvěma lety byly tady v Prostějově na Wolkráku s první inscenací Včera se mi zdálo. Letos zde jsou s novým představením „A modrý z nebe byste náhodou nechtěli?“. Je podobné jako to první, akorát je vážnější.

Jak se herečky tvářili, že si zkusí zahrát diadlo? Nebyly rozpačité?

Já jsem jim to oznamovala postupně. Domluvily jsme se, že si jenom zkusíme, jak se to dělá a po soustředění jsem je přesvědčila, že budou hrát jen pro známé a přátele. Úplně nakonec jsem jim řekla, že budou běžně na jevišti.

 

Slyšela jste někdy na některé z Vašich dvou představení negativní názor? Já tomu moc nevěřím…

Na tu první inscenaci jsem negativní názor neslyšela, ale na tu druhou ano. Když se to hrálo pro jejich vrstevníky, nedopadlo to dobře, protože oni to vzali osobně – stáhli to na sebe.  U reprízy pro studenty však byly dobré ohlasy. Lidé čekají, že se pobaví, jenže padesátá léta jsou vážné téma…

Jak vznik Vašeho souboru vnímali lidé z Loun? 

Já si myslím, že úplně nejlíp jsme byly přijaty zde v Prostějově, posléze na Jiráskově Hronově (kam členky souboru postoupily s první inscenací – pozn.  red.). I kolegové divadleníci to vzali dobře.

Nechystáte po úspěšnosti Vašich představení něco dalšího?

Už pracujeme na třetí inscenaci. Nechali jsme se inspirovat knihou Jiřiny Šiklové Deník staré paní. V únoru jsme byly na soustředění, kde jsme na tom začali pracovat. Já jsem však onemocněla, takže jsme měly pauzu. Když jsme se sešly, tak jsme zkoušely „modré z nebe“.

Jak vymýšlíte témata pro Vaše semináře?

První seminář, co jsem měla na Wolkrově Prostějově jsem dostala zadaný, abychom festival vytáhli do ulic. Jmenoval se Prostějov plný poezie, kdy jsme chodili po městě a říkali jsme na různých místech poezii.

Jak se lidé tvářili?

Záleží na tom, jak kteří. My jsme vycházeli ze smutného faktu, že málokdo v Prostějově ví o konání Wolkráku.

Zpátky k těm tématům. Jak je vymýšlíte?

V posledních letech už jsem znala lidi, kteří na semináře měli jít. Pravidelně je navštěvovali studenti z Gymnázia Jiřího Wolkra. Už jsem věděla, co by je zaujalo a bylo to „šité na míru“.

Je o semináře zájem?

Já mám letos v semináři Stínová porota asi dvanáct lidí. V jiných seminářích je lidí dvacet. Je to různé.

Přibližte prosím veřejnosti, jakým zprůsobem se na seminářích pracuje.

Na semináři Stínová porota, který letos vedu jsme první dva dny zkoušeli, jaké můžeme zvolit prostředky k tomu, abychom měli nějaké sdělení porotců.Teď se zabýváme tím, co jsme spolu se seminářem navštívili. Dnes jsme na rozborech vystoupení měli i vstup.

Děkuji za rozhovor.

(jač)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA